Nedávno jsem o projektu Čtvrť Pod Hády natočil krátké video na YouTube. Pokud vás zajímá, jak lokalita vypadá přímo na místě a jak postupuje její výstavba, určitě se na něj podívejte. A protože mě celý projekt zaujal natolik, že si podle mého názoru zaslouží více prostoru než jen několik minut ve videu, připravil jsem také podrobnější pohled na to, proč patří mezi nejzajímavější developerské projekty současného Brna.
Brno dlouhodobě řeší nedostatek nového bydlení. O to zajímavější je sledovat projekty, které nevznikají na zelené louce, ale dávají nový život místům, která byla desítky let nevyužitá. Přesně takovým příkladem je Čtvrť Pod Hády, developerský projekt společnosti Trikaya, který postupně proměňuje bývalý průmyslový areál Ergon v moderní městskou čtvrť pro více než 2 000 obyvatel.
Když se dnes člověk projde lokalitou pod Hádeckým kopcem, jen těžko uvěří, že zde ještě před několika lety stál opuštěný betonový skelet továrny. Historie místa sahá do konce 80. let, kdy zde vznikal závod na výrobu zdravotnických pomůcek. Po roce 1989 však projekt upadl a areál zůstal téměř třicet let bez využití. Teprve akvizice pozemků společností Trikaya a následná třináctiletá příprava otevřely cestu k jeho proměně.
To, co dělá Čtvrť Pod Hády výjimečnou, není pouze její velikost. Po dokončení zde vznikne více než 1 000 bytů, což z projektu činí jeden z největších rezidenčních celků v Brně. Mnohem zajímavější je však způsob, jakým je celá čtvrť navržena. Developer od začátku kladl důraz na vytvoření skutečné městské čtvrti, nikoliv dalšího anonymního sídliště. Součástí konceptu jsou obchody, služby, kavárny, místa pro setkávání i rozsáhlé veřejné prostory.
Velkou roli zde hraje také architektura a veřejný prostor. Na návrhu spolupracovala renomovaná studia Kuba & Pilař a Makovský a partneři, zatímco krajinářské řešení připravil Ateliér Fléra vedený Ferdinandem Lefflerem. Výsledkem je prostředí, kde zeleň není jen doplňkem mezi domy, ale tvoří důležitou součást každodenního života.
Jedním z nejzajímavějších prvků projektu je koncept „čtvrti bez aut“. Parkování je z velké části přesunuto do podzemních garáží, díky čemuž mohou povrchové plochy sloužit lidem místo automobilům. V první etapě vzniklo téměř 200 podzemních parkovacích míst a veřejný prostor tak zůstává otevřený pro odpočinek, dětská hřiště nebo sousedská setkávání.
Projekt zároveň reflektuje současné požadavky na udržitelnost. Budovy dosahují energetické třídy A, využívají zelené střechy, fotovoltaické panely a sofistikovaný systém hospodaření s dešťovou vodou prostřednictvím retenčních nádrží a jezírek. To vše pomáhá snižovat provozní náklady i ekologickou stopu celé čtvrti.
Za zmínku stojí také občanská vybavenost, která se v lokalitě postupně rozrůstá. Už dnes zde funguje kavárna, obchod s potravinami nebo barbershop. Součástí projektu je dětská skupina a ve druhé etapě se počítá také s výstavbou mateřské školy. Díky tomu nevzniká pouze soubor bytových domů, ale skutečná městská čtvrť, kde lidé mohou řešit většinu běžných potřeb přímo v místě bydliště.
Velkým benefitem je i samotná poloha. V bezprostřední blízkosti se nachází Růženin lom, Hádecká planinka nebo vstupní brána do Moravského krasu. Současně je centrum Brna dostupné přibližně do 15 minut, což vytváří kombinaci, kterou dnes hledá stále více lidí – bydlení blízko přírody, ale bez kompromisů v dostupnosti města. Navíc se počítá s novou zastávkou MHD přímo uvnitř čtvrti, což dostupnost dále zlepší.
Z pohledu realitního trhu je zajímavé sledovat i zájem kupujících. Projekt získal ocenění Realitní projekt roku 2023 a už měsíc před kolaudací první etapy bylo prodáno přibližně 85 % bytových jednotek. To potvrzuje, že kvalitně připravené projekty s důrazem na veřejný prostor, zeleň a dlouhodobou hodnotu mají na trhu své pevné místo.
Čtvrť Pod Hády tak podle mého názoru není jen dalším developerským projektem na mapě Brna. Je ukázkou toho, jak může vypadat moderní proměna brownfieldu v 21. století. Místo, které bylo dlouhé roky symbolem nevyužitého potenciálu, se postupně mění v živou městskou čtvrť propojující kvalitní architekturu, služby, zeleň a bezprostřední kontakt s přírodou. A právě podobné projekty budou v následujících letech významně formovat budoucí podobu Brna.
